Třetí letošní zvýšení sazeb je tu

Bankovní rada na svém srpnovém zasedání jednomyslně schválila návrh na zvýšení úrokových sazeb v ekonomice. Hlavní úroková sazba, dvoutýdenní repo sazba, je nyní na úrovni 1,25 %. Zároveň s tím byla zvýšena i lombardní sazba na 2,25 % a diskontní sazba na 0,25 %. Současně byla představena aktualizované verze makroekonomické prognózy, která je základním podkladem pro členy bankovní rady v jejich rozhodování.

Letos ještě aspoň jednou

Všeobecně známými důvody pro zvýšení sazeb, které jednotliví členové bankovní rady opakovaně zmiňovali, je vyšší inflace a především odchýlený kurz koruny, který je výrazně slabší, než s čím počítala původní, květnová prognóza. Reakcí ČNB na tyto jevy je pak rychlejší zvyšování sazeb, ke kterému tak došlo letos již třikrát. Na tiskové konferenci po zasedání pak bylo zmíněno, že se v tomto roce počítá s minimálně jedním dalším zvýšením, které se předběžně očekává v listopadu.

Kromě samotného zvýšení sazeb poutala pozornost i představená aktualizace prognózy makroekonomického vývoje. Ta stále počítá s výraznou rolí sílící koruny, díky čemuž by měly být úrokové sazby v průběhu roku 2019 stabilnější než letos. Do začátku roku 2020 by pak výše základní repo sazby měla být na úrovni 2 %. Celý tento vývoj je však postaven na předpokladu, že kurz koruny se příští rok dostane až na úroveň 24,30 Kč za euro, což je vzhledem k poslednímu kurzovému vývoji i pomalu se snižujícím ukazatelům tuzemského hospodářství v předpovědích bank i různých institucí krajně nejisté. Pokud by kurz nebyl schopen posílit na předpokládanou úroveň, bude muset ČNB přistoupit k razantnějšímu tempu zvyšování sazeb. Tak, jak činí v posledních týdnech.

Dopady se projeví postupně

Co se týká promítnutí posledních kroků národní banky do reálných nabídkových sazeb, je možné vysledovat několik faktorů, které budou jejich dopady určitým způsobem tlumit. Jednak to jsou rozběhlé letní kampaně, které mají většinou nějakou pevnou dobu expirace. Dále se banky snaží přilákat co nejvíce zájemců o hypoteční úvěrování ještě před účinností nového doporučení ČNB ve věci posuzování příjmů, které dopadne především na žadatele o vyšší úvěr. Pak je tu ještě neutuchající boj o čelní pozice na trhu, který svádějí mezi sebou především Česká spořitelna a Hypoteční banka, potažmo ČSOB.

Růst sazeb se však nakonec přeci jen výrazněji projeví, a to nejpozději po jejich dalším zvýšení.

Autor: Vojtěch Hebnar

Zpět