Nové standardy ve výstavbě po roce 2020

Od prvního ledna tohoto roku musejí splňovat projekty novostaveb přísnější limity energetické náročnosti v podobě budov s téměř nulovou spotřebou energie (nearly zero energy building). Je tomu tak na základě Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/844 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov a směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti. V českém právním řádu je pak evropská legislativa implementována do zák. č. 40/2000 Sb., o hospodaření energií, respektive vyhlášky č. 78/2013 Sb., o energetické náročnosti budov.

Dlouho připravovaná změna

V souvislosti s blížícím se koncem loňského roku se začaly mediálním prostorem šířit zprávy o nové regulaci, kvůli které nebude možné stavět domy bez rekuperace či takové, které nebudou energeticky naprosto soběstačné. Jednalo se o poplašné informace, na které muselo reagovat oficiálním prohlášením dokonce i Ministerstvo průmyslu a obchodu^[1].

Je fakt, že ke zpřísnění standardů z hlediska energetické náročnosti došlo a stavební úřady dle nich posuzují všechny žádosti podané od začátku letošního roku. Na druhou stranu se jedná o změny, které nabíhaly v různých etapách skoro 5 let (nejprve se týkaly nemovitostí ve vlastnictví veřejného sektoru, rodinné domy přišly na řadu až jako poslední).

Evoluce, nikoliv revoluce

Zpřísněná kritéria i přes poněkud matoucí popis jako „téměř“ nulová spotřeba neznamenají pro projektanty zásadní změny. Třeba standard tzv. pasivních domů je mnohem výše. Pokud by se pro srovnání použil ukazatel energetické náročnosti budov, který využívá škály A – G, budou nová pravidla bez problému splňovat projekty v třídách A a B, omezeně i C.

Reálné dopady tak budou mít podobu např. výběru kvalitnějších dveří a oken (trojskla), izolačního materiálu (tzv. plněné cihly) či lepšího využití slunečního záření skrze efektivnější orientaci budovy. Žádná povinnost mít složité ventilační systémy nebo solární panely stanovena není. Ostatně jakým způsobem splnění norem projektant dosáhne je čistě na něm.

Nově budou úředníci stavebních úřadů využívat při posuzování projektové dokumentace referenční modely, kdy na základě reálných rozměrů dané budovy vytvoří model se vzorovými hodnotami, který následně porovná s projektem.

Očekává se, že dodatečné náklady u projektů, které by těchto standardů nedosahovaly, budou 10 – 15 %. Část těchto nákladů může být pokryta z dotačních titulů jako je Nová zelená úsporám, která v případě novostaveb nabízí až 450 tis. Kč^[2]. Výsledkem těchto kroků by měla být úspora měsíčních nákladů na provoz domácnosti a lepší vnitřní prostředí.

Autor: Vojtěch Hebnar

Zpět