Hypotéky se stávají dostupnější

Bankovní rada na svém posledním zasedání rozhodla o zrušení horního limitu u DSTI. Ten je jedním ze dvou základních poměrových ukazatelů pro měření zadlužení žadatele o úvěr ve vztahu k jeho příjmům.

Změny od července

Konkrétně se jedná o poměr mezi celkovou výší měsíčních splátek dluhu a čistým měsíčním příjmem. Doposavad byl nastaven na povolenou úroveň ve výši 45 %, u žadatelů mladších 36 let pak až na 50 %. Tyto hranice pak platí až do 1. července, kdy budou ze strany ČNB zrušeny.

To neznamená, že jej komerční banky ve své praxi přestanou ze dne na den používat. Změny metodik určitou dobu potrvají. Navíc ČNB deklaruje, že v rámci dohledových kontrol jednotlivých bank bude nadále způsobu jejich vyhodnocování rizikovosti žadatelů o úvěr přikládat zvýšenou pozornost. Úplné vypuštění tohoto poměrového ukazatele tedy nelze očekávat. Na stranu druhou však banky vítají jakoukoliv vzpruhu pro slabší výkon úvěrového, respektive hypotečního trhu.

V praxi to dosud vypadá tak, že v případě koupě nemovitosti v hodnotě 7 mil. Kč, kdy je k dispozici 20 % vlastních zdrojů a potřebná výše úvěru tak činí 5,6 mil. Kč, je minimální výše čistého příjmu domácnosti žadatele v případě aplikace DSTI na úrovni 45 % více než 73 tisíc korun měsíčně. Opět je potřeba zdůraznit, že se jedná o čistý, nikoliv hrubý příjem. Do dluhů se pak nezapočítává pouze zvažovaná hypotéka, ale i leasing na auto, spotřebitelské půjčky na vybavení domácnosti nebo limity na kreditních kartách.

Další ukazatele, tedy DTI, což je celkový dluh žadatele o úvěr vůči násobku jeho čistých ročních příjmů, a LTV, který určuje poměr úvěru a hodnoty zastavené nemovitosti, se rozhodla ČNB ponechat beze změn. Dle jejích zjištění totiž nadále platí, že nemovitosti jsou vůči domácnostem s mediánovými příjmy výrazně nadhodnocené. Poklesu cen zejména na sekundárním trhu a inflačnímu vývoji v tuzemsku navzdory.

Sazby zůstávají zachovány

Klíčové faktory omezující dostupnost bydlení nadále přetrvávají. Kromě již zmíněných vyšších cen nemovitostí to platí hlavně pro úrokové sazby. První případné snížení ze strany bankovní rady očekávají analytici v závěru letošního roku, někteří již mluví i o roce příštím.

Každopádně bude pokles pozvolný a vyšší sazby s námi zůstanou delší dobu. Novým normálem budou úrokové sazby u úvěrů na bydlení v rozpětí 4 až 5 %, což ČNB považuje z dlouhodobého hlediska za rovnovážnou úroveň. Sazby pod 2 % nejsou při standardním ekonomickém vývoji v příštích měsících a letech myslitelné.

Zrušení povinné aplikace ukazatele DSTI je však spolu s postupným poklesem sazeb a stabilizací cen nemovitostí dalším krokem, jak úvěry a vůbec vlastní bydlení učinit dostupnějším.

Autor: Vojtěch Hebnar

Zpět