phone 775 030 123
Volejte v po-so: 8-19 hod

ZDARMA propojení na hypotečního specialistu

Propojení se specialistou

Poprvé a naposled

Vydáno 2. 5. 2019

Dlouho avizovaný a i několikrát odložený krok bankovní rady ČNB, tedy zvýšení úrokových sazeb v ekonomice, se stal skutečností. Od započetí procesu růstu tuzemských sazeb v polovině roku 2017 se jedná o jejich osmé zvýšení. Na dlouhou dobu však může být poslední.

Ze sprintu maraton

Původně se mluvilo o tom, že by se dvoutýdenní repo sazba dostala na úroveň 2 % již na konci loňského roku, nejpozději pak do února toho letošního. Přestože v domácí ekonomice hovořila většina faktorů, jako rostoucí inflace či slabší kurz koruny, nadále ve prospěch zvýšení, představitelé ČNB měli a stále mají obavy z hospodářského vývoje v zahraničí, zejména v eurozóně.

Proto se začaly objevovat pochybnosti o tom, zda k dalšímu růstu sazeb vůbec dojde, a to nejen ve vztahu k letošku, ale i současnému ekonomickému cyklu.

Důležité je i to, že koruna nejspíše vyčerpala svůj prozatimní růstový potenciál a kromě stagnace se začíná hovořit i o postupném návratu kurzu k 27 korunám za euro. Důvodem „neposilování“ či spíše oslabování tuzemské měny je její příslušnost ke „koši“ rozvojových měn, který v čase politických a ekonomických turbulencí vždy trpí největší volatilitou. Zároveň se jedná o následky předchozí politiky pevného kurzového závazku, kvůli kterému se dostaly do oběhu biliony korun, jež skončily zejména jako spekulativní kapitál. Toto samozřejmě ČNB nerada slyší, ovšem s postupujícím časem a vývojem kurzu měny výrazně odlišným od prognózy musí její zástupci čím dál častěji odpovídat i na nepříjemné otázky, které právě s dosud výrazně kladně posuzovanou měnovou politikou minulosti souvisí.

Na toto vše je nutné nezapomínat při predikování toho, jakým směrem se tuzemské úrokové sazby v nejbližších měsících vydají.

Dopady minimální

Pak je tu samozřejmě ještě otázka reálného dopadu zvýšení základních sazeb na sazby nabídkové. Obecně bankovní domy s tímto zvýšením počítaly dlouho dopředu, nemělo by se tedy nijak bezprostředně promítnout do podoby aktuálních nabídek a ceníků.

Naopak lze celkem jasně pozorovat tendenci k postupnému návratu sazeb k loňským hodnotám. Přísnější regulace posuzující příjmy a zadlužení zájemců o úvěr, stále se roztáčející cenová spirála na nemovitostním trhu, neschopnost úřadů i státu jako celku na situaci nějak plošně a efektivně reagovat, jisté „předzásobení“ se úvěry v době příznivější regulace i nižších sazeb, to vše způsobuje v celém letošním roce poklesy v objemu sjednaných úvěrů na bydlení v řádu desítek procent. Finanční instituce jsou z dosavadního vývoje stále nervóznější, proto během uplynulého měsíce většina z nich sáhla po zbrani nejsilnější – snížení nabídkových úrokových sazeb. Oproti přelomu roku se sazby začínající trojkou stávají nikoliv pravidlem, ale spíše vzácností. Na tomto by nemělo nic změnit ani poslední hlasování bankovní rady ČNB.

 

Autor: Vojtěch Hebnar