Předčasně splatit hypotéku bude jednodušší

Zlepšit postavení dlužníků má nový zákon o úvěru pro spotřebitele, jehož návrh z dílny ministerstva financí schválili poslanci. Díky schváleným pozměňovacím návrhům budou klienti bank a úvěrových společností ještě v silnějším postavení, než úřad vedený Andrejem Babišem (ANO) původně zamýšlel.

Nový zákon zavádí například strop pro sankce za pozdní splátky půjček, rozšiřuje možnosti předčasného splacení hypotéky bez sankcí a přináší přísnější podmínky pro poskytovatele nebankovních úvěrů.

Regulace se má nově vztahovat i na půjčky nižší než pět tisíc korun. "Mnoho poskytovatelů úvěrů dosud půjčuje do 4999 korun s cílem vyhnout se zákonným povinnostem," říká náměstkyně ministra financí Lenka Jurošková.

Kvůli přísnějším pravidlům výrazně klesne počet firem nabízejících půjčky ze současných desítek tisíc na pouhé desítky až nižší stovky. Kontrolu nad nebankovními úvěry převezme Česká národní banka, která zatím dohlíží jen nad bankami. Dosud tuto oblast kontrolovala Česká obchodní inspekce. Česká národní banka bude dohlížet i nad nelicencovanými subjekty, kterým budou za nelegální půjčování hrozit vysoké pokuty. Poslanci totiž schválili i pozměňovací návrh poslance Jaroslava Klašky (KDU-ČSL), který s rozšířeným dohledem počítá.

Návrh nyní zamíří do Senátu. Nový zákon měl být původně účinný od letošního jara, protože část týkající se hypoték – vycházející z unijní směrnice – mělo Česko převzít nejpozději do 21. března. Za zpoždění nyní Česku hrozí pokuta. Zákon začne být účinný zřejmě od listopadu, možná od října - přesněji "od prvního dne čtvrtého kalendářního měsíce následujícího po jeho zveřejnění ve Sbírce". V ní se objeví krátce poté, co jej podepíše prezident.

Strop na sankce při nesplácení

Nový zákon zavádí strop na sankce, které mohou firmy účtovat lidem při nesplácení. Věřitel by si mohl naúčtovat náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s vymáháním dluhu, zákonný úrok z prodlení (nyní osm procentních bodů nad reposazbou ČNB, tedy 8,05 procenta) a smluvní pokutu 0,1 procenta denně z dlužné částky.

Penále a smluvní pokuty by ale nesměly přesáhnout 50 procent celkové dlužné částky (ministerstvo financí navrhovalo 70 procent, poslanci ale schválili pozměňovací návrh rozpočtového výboru), celková výše sankce zároveň nebude smět přesáhnout 200 tisíc korun. Dosud zákon takové limity nestanovil – jen obecně říká, že sankce nesmí být v rozporu s dobrými mravy, což mohou posuzovat soudy.

Podle Juroškové přinese strop na sankce lidem větší jistotu, že když budou řádně splácet úvěr, nedostanou se ze dne na den do existenčních problémů.

Snadnější předčasné splacení

Podle nového zákona by lidé s hypotékou mohli jednou ročně splatit 25 procent úvěru bez jakékoliv sankce i mimo termín, kdy končí fixační období. Nově by to šlo každý rok vždy v měsíci před takzvaným výročím smlouvy. Ministerstvo financí v původním návrhu počítalo s pětinou úvěru, který půjde každoročně předčasně splatit, poslanci ale schválili pozměňovací návrh poslance Václava Votavy, který hranici posunul na čtvrtinu úvěru.

Za předčasné splacení dnes banky vybírají nejčastěji pět procent ze splácené částky za každý rok, který zbývá do konce fixace. Například u předčasné splátky ve výši milionu korun tři roky před koncem fixace tak sankce činí 150 tisíc korun. Jen Air Bank a Fio banka nyní umožňují předčasné splacení zcela zdarma za podmínky, že klient hypotéku nepřevede ke konkurenci.

Za úplné předčasné splacení hypotéky (nebo částečné splacení mimo uvedený termín) by mohly banky účtovat lidem jen náklady, které bankám při předčasném splacení skutečně vznikají. Jde o náklady spojené s vyplácením úroků investorům, od nichž si peníze na hypotéku půjčily (například z hypotečních zástavních listů či dlouhodobých vkladů), nebo na provize prodejní síti.

V případě předčasného splacení kvůli úmrtí, dlouhodobé nemoci nebo invaliditě dlužníka půjde dokonce ukončit celou hypotéku bez jakéhokoliv poplatku.

Poslanci schválili také další Votavův pozměňovací návrh, podle kterého budou moci banky lidem účtovat poplatek za předčasné splacení v případě prodeje nemovitosti jen do výše jednoho procenta z předčasně splácené částky. Maximálně to může být 50 tisíc korun. Tato novinka se bude vztahovat jen na smlouvy starší dvou let.

U hypoték budou také muset banky a úvěrové společnosti nově počítat roční procentní sazbu nákladů (RPSN), podle které si zájemce o půjčku snadno porovná více nabídek.

Změny se mají týkat jen nových hypoték, sjednaných od data účinnosti zákona. Stávajícím klientům by se tato možnost otevřela až po začátku dalšího fixačního období. Výjimkou jsou hypotéky s variabilní sazbou, tam změny začnou platit okamžitě s účinností zákona.

Trh se výrazně pročistí

Velmi výrazně se má snížit počet firem, které budou moci legálně nabízet spotřebitelské půjčky. Chystaný zákon totiž stanoví požadavek na základní kapitál ve výši alespoň 20 milionů korun.

Dosud platí, že poskytovatelům úvěrů stačí jen živnostenské oprávnění, základní kapitál nijak regulován není. I proto jsou v Česku desítky tisíc subjektů s oprávněním pro prodej nebo zprostředkování úvěrů. Podle odhadů ministerstva financí by počet úvěrových firem měl s novými podmínkami skokově klesnout a postupně se stabilizovat v řádech desítek.

Kritici nového zákona varují před tím, že se nepoctivé firmy jen přesunou na černý trh, kde napáchají ještě více škod. Na druhou stranu by jim ale nový zákon měl výrazně omezit možnosti, jak získat klienty. Nebudou si totiž moci dovolit předražené půjčky nabízet veřejně tak, jak to dělají dnes, například v některých reklamních tiskovinách nebo přes "výlepy" na zastávkách.

Sama ČNB má nově rozhodovat o licencích pro poskytovatele i zprostředkovatele spotřebitelských půjček. Vznikne také jejich veřejně přístupný registr. Zájemci o nabízení půjček budou muset nově skládat zkoušky z odborné způsobilosti – stejně jako je musí mít například ten, kdo dnes prodává produkty penzijních společností. Prodejci budou muset mít minimálně středoškolské vzdělání nebo tři roky praxe v oboru.

Firmy budou mít po začátku účinnosti nového zákona tři měsíce na to, aby zažádaly o licenci. Když to neudělají, nebudou moci na trhu dále působit. ČNB pak má dalších 15 měsíců na to, aby žádost o licenci vyřídila. Za poskytování půjček bez licence bude ČNB moci podle Klaškova schváleného pozměňovacího návrhu ilegální poskytovatele půjček pokutovat až do výše 20 milionů korun a zároveň člověk nebude muset za takový úvěr platit žádné úroky.

Na neprověření klienta doplatí poskytovatel

Přísněji se má posuzovat také situace, kdy poskytovatel půjčky nedostatečně prověří žadatelovu schopnost splácet.

Už nyní mají poskytovatelé povinnost u potenciálních klientů "s odbornou péčí" prověřit jejich schopnost splácet. Na tom se nic nezmění, ministerský návrh ale stále nepočítá stále s tím, že by úvěrové firmy musely povinně nahlížet do úvěrového registru. Zpřísnit má ale trest, pokud si firmy klienta důkladně neprověří.

Dosud je to tak, že smlouva se v takovém případě stane neplatnou a klient musí takřka okamžitě splatit půjčenou sumu. "Samotnému spotřebiteli to moc nepomůže, neboť potřebné peníze na okamžité splacení půjčky často sežene za ještě horších podmínek," vysvětluje Jurošková.

Pokud nový zákon projde, mohl by nedostatečně prověřený klient v takovém případě splácet půjčené peníze (bez úroků a poplatků) podle svých možností. "To znamená, že spotřebitel sice musí splatit celou poskytnutou jistinu, avšak s poskytovatelem se dohodne na takových splátkách, které je schopen splácet. Splatnost se tak může výrazně prodloužit," říká Jurošková s tím, že když k dohodě nedojde, určí splátky soud.

Místopředseda České advokátní komory Robert Němec a prezident Unie obhájců Tomáš Sokol varují před tím, že tyto nové podmínky mohou vyvolat masový nárůst spotřebitelských žalob, když dlužníky bude lákat možnost výrazného "zlevnění" úvěru.

Rozhodčí doložky skončí

Ze smluv o spotřebitelském úvěru by měly také definitivně zmizet rozhodčí doložky, tedy možnost řešit spory u rozhodce. Spory by tak řešily pouze soudy. Poslanci totiž schválili i pozměňovací návrh poslance Jaroslava Klašky (KDU-ČSL).

"Já jsem tento pozměňovací návrh podal proto, že skrze lidskou chamtivost se tohoto instrumentu zneužívalo," řekl Klaška. V praxi to podle něj funguje tak, že poskytovatel úvěru sestavuje smlouvu a už do ní stanoví rozhodce. Na konci řetězce je pak exekutor. "Cílem změny je, aby poskytovatelé úvěrů měli prospěch z toho, že půjčují peníze, ale aby neměli prospěch z toho, že jim dlužník peníze vrátit nemůže," uvedl.

"Bude to v podstatě znamenat, že spory ze spotřebitelských smluv budou rozhodovat výhradně soudy," dodala Jurošková. Také tato změna se bude vztahovat na nové smlouvy uzavřené po účinnosti nového zákona.

Parlament už v roce 2011 schválil změnu zákona, podle níž jsou rozhodčí doložky vyňaty ze smluv a klienti je musí podepisovat zvlášť. Má to snížit počet klientů, kteří rozhodčí doložku podepíšou, aniž by to měli v úmyslu. "Podle názoru ministerstva financí to ale nestačilo," řekla Jurošková. Proti rozhodčím nálezům se podle ní klienti mohou bránit jen velmi špatně.

Autor:   Jiří Hovorka, Petr Kučera

Zpět