Čtvrté zvýšení sazeb v řadě

Během letošního roku od února do listopadu vzrostla základní dvoutýdenní repo sazba, od které se odvíjí především výše úroku u poskytovaných úvěrů, již o celé procento. Její aktuální hodnota činí 1,75 % p.a. Do konce roku se sice bude konat ještě jedno zasedání bankovní rady, a to 20. prosince, s další úpravou sazeb se však počítá až v příštím roce.

Růstové faktory nepolevují

Opět se jednalo ze strany centrální banky o očekávaný krok. Jednotliví členové bankovní rady, která se sešla v plném počtu, již v průběhu uplynulého měsíce dávali v médiích najevo svůj prorůstový postoj. Jeden z hlasujících dokonce navrhnul zvýšení sazeb o 0,5 %. Díky této čitelnosti a transparentnosti přijaly finanční trhy zprávu s očekávaným výsledkem s minimální odezvou, kdy kurz koruny posílil pouze o jednotky halířů.

Důvody pro zvýšení sazeb zůstávají v podstatě stejné jako v uplynulých měsících. Inflace se nadále pohybuje nad 2 %, aktuálně v září činil její meziroční růst 2,3 %. To je dáno napjatou situací na trhu práce, růstem mezd a následně cen, čímž si podniky kompenzují zvýšené náklady. Dále je kvůli suchu a horší úrodě očekáván růst cen u potravin a po novém roce i skokový růst cen energií, kdy vyprší velká část kontraktů uzavřených v minulých letech s výrazně nižšími cenami než dnes.

Inflační tlaky z dováženého zboží netlumí ani česká koruna, která je oproti loňské prognóze ČNB vůči euru takřka o korunu slabší. Je to dáno především turbulencemi na politické scéně a potenciálními černými „labutěmi“ v podobě nedořešeného brexitu, sporu italské vlády a evropské komise o podobu rozpočtu, dále obchodní válkou mezi USA a Čínou. Výraznou roli ve zvýšené volatilitě finančních trhů hraje i postupné odeznívání efektů tzv. steroidové politiky centrálních bank, kdy již svůj program kvantitativního uvolňování ukončuje i ECB, což spolu s postupným růstem sazeb a zmenšováním bilance amerického FEDu znamená úbytek desítek miliard eur a dolarů, které byly do ekonomik uměle pumpovány. Výrazné posílení koruny v následujících měsících je tak navzdory pozitivní hospodářské situaci v tuzemsku i rostoucím úrokům nejisté.

Banky s reakcí tentokrát neotálejí

Předchozí zvýšení základních sazeb se v cenících jednotlivých bank projevovalo postupně, mnohdy až s několikaměsíčním odstupem. Platilo to však pouze do října, kdy vstoupilo v účinnost nové doporučení ČNB ohledně posuzování příjmů a zadlužení žadatele o úvěr. Banky se totiž do té doby snažily přilákat co nejvíce nových klientů, kteří by prošli schvalovacím procesem ještě v jeho mírnější podobě. V uplynulém měsíci však již došlo prakticky napříč trhem ke zvýšení sazeb, u některých institucí dokonce i skokově o 0,5 %. Na včerejší rozhodnutí bankovní rady budou některé reagovat již v příštím týdnu, obecně se pak dá očekávat celoplošný růst sazeb hned v tomto měsíci.

V historickém kontextu jsou úvěry stále relativně dostupné. Po letech rekordně levných peněz je však třeba si zvyknout na určitou stabilizaci, kdy se dá očekávat, že růst sazeb bude pokračovat minimálně i v průběhu celého příštího roku. Zájemci o úvěrování by pak měli zvážit, zda je další otálení nevyjde zbytečně draho.

Autor: Vojtěch Hebnar

Zpět