Při koupi nemovitosti nově zaplatí daň z převodu kupující

Všech, kteří kupují nebo prodávají dům či byt, se dotkne změna v dani z nabytí nemovitostí, kterou schválili poslanci. Daň ve výši čtyř procent hodnoty převáděné nemovitosti bude nově platit kupující a nikoli prodávající, jak je dosud obvyklé. Samotná výše daně, která se donedávna jmenovala daň z převodu nemovitostí, se nemění.

Změna nyní míří do Senátu a platit začne tři měsíce poté, co vyjde ve Sbírce zákonů, což se stane po podpisu prezidenta. Změnu, kterou připravovalo už ministerstvo financí pod Miroslavem Kalouskem, napjatě očekávají realitní makléři, kteří zatím neumějí přesně říci, jak zahýbe s cenami prodávaných nemovitostí. Změna měla původně začít platit už od začátku dubna, poslanci ji ale nestihli včas projednat a schválit.

Podle dosavadní úpravy hradí daň z nabytí v zásadě prodávající, možná je ale i dohoda o tom, že ji zaplatí kupující. Druhá strana obchodu je pro stát ručitelem za zaplacení daně. Poslanci schválená novela má nyní zrušit také toto ručení.

"Vzhledem k tomu, že se jedná o jednu z majetkových daní, jež jsou vždy svým charakterem úzce spjaty se samotným majetkem, má být poplatníkem ten, kdo nemovitou věc nabývá," zdůvodňují změnu právníci ministerstva financí. Cílem je podle nich zjednodušit a zpřehlednit pravidla. Dosavadní nejednoznačná úprava umožňovala podle ministerstva také "nežádoucí daňové optimalizace".

Kupující platí daň z nabytí podle ministerstva financí ve většině evropských zemí. Změna má také odstranit problémy například při směně nemovitých věcí nebo při nabytí nemovité věci z majetku České republiky.

Původně Kalouskův návrh

Ministerstvo financí vedené Andrejem Babišem (ANO), které je předkladatelem návrhu, tak vlastně "oprášilo" návrh exministra Miroslava Kalouska (TOP 09), který jej kvůli předčasnému pádu Nečasovy vlády nakonec nestihl prosadit. Současní úředníci se na tehdejší návrh odvolávají třeba při vyčíslování finančních dopadů.

Ministerstvo financí pod Kalouskovým vedením spočítalo, že pokud bude daň platit kupující, klesnou prodejní ceny nemovitostí o 3,8 procenta, a stát tak přijde o část výnosů, které například v roce 2015 dosáhly téměř na 11 miliard korun. Tuto ztrátu má ale podle ministerstva vykompenzovat "snížení nedoplatků a zlepšení podmínek jejich vymahatelnosti" u kupujících.

Daň z nabytí nemovitých věcí činí čtyři procenta z kupní ceny (případně úředně stanovené nabývací hodnoty). Při nákupu bytu za milion korun tak lidé na dani státu odvedou 40 tisíc korun. Sazba daně vzrostla v roce 2013 o jeden procentní bod z původních tří procent.

Trh už se na změnu chystá

Podle odborníků na reality má připravovaná změna zákona přímý vliv na prodej nemovitostí. "Prodávající, kteří nepotřebovali peníze okamžitě, odkládali nabízení nemovitosti do doby, než tato úprava bude platná," popisuje spolumajitel realitní společnosti RE/MAX Center Daniel Kotula. Podle něj si na druhé straně řada lidí s nákupem pospíšila, aby za novou nemovitost neplatili víc.

Podle makléřů není samozřejmé, že novela automaticky zlevní byty, záležet bude na poptávce. Pokud současný velký zájem kupujících nepoleví, vlastníky nebude nic nutit snižovat o čtyři procenta ceny. Prakticky to bude znamenat zdražení, cenu ovlivní také lokalita prodávané stavby nebo pozemku.

"Můžeme předpokládat, že na lukrativních místech, jako jsou centra měst či některé příměstské oblasti, ceny mírně vzrostou," říká manažer serveru Sreality.cz Michal Zadák.

Podle developerů může přenesení daně zvednout ceny některých bytových projektů, a to kvůli větší investici do pozemků. Za jejich převod budou nově muset platit daň právě stavebníci.

Osvobození jen pro dokončené stavby

Ministerstvo financí dále v návrhu, který poslanci nyní schválili, například omezuje osvobození prvního úplatného nabytí nových staveb a jednotek. Nově by se mělo vztahovat pouze na stavby a jednotky dokončené nebo užívané, tedy nikoliv na rozestavěné.

"Důvodem je obtížná spravovatelnost tohoto osvobození při stávajícím znění zákona. Rozestavěné stavby se již nezapisují do katastru nemovitostí a pro správce daně je velmi obtížné dohledat, zda se v daném případě opravdu jednalo o první nabytí nemovité věci," uvádí úřad v důvodové zprávě k návrhu.

Nový zákon má rovněž zjednodušit určení základu daně v případě směny nemovitých věcí. Novela také mění koncepci zdanění nabytí inženýrských sítí a od daně osvobozuje nabytí nemovitých věcí územními samosprávnými celky ve veřejném zájmu.

ODS: Zrušme to

Mnohem radikálnější změnu v této oblasti navrhla opoziční ODS - chtěla daň z nabytí nemovitostí zcela zrušit. Podle občanských demokratů je zbytečná a jen komplikuje život mladým rodinám, které si chtějí pořídit bydlení.

"Jedná se o dvojí zdanění. Byt si totiž kupujeme z již zdaněných peněz. Stát tak vysaje peníze lidí hned dvakrát. To je nepřijatelné," řekl předseda ODS Petr Fiala.

Poslanci ale návrh zamítli hned v prvním čtení na konci září roku 2015. Podle vládní koalice by se totiž při zrušení daně z nabytí kromě jiného propadly příjmy státního rozpočtu a muselo by se to řešit zvýšením jiných daní.

"Výnos daně z nabytí nemovitých věcí je stabilním příjmem veřejných rozpočtů, přičemž tato daň je transparentní, snadno prokazatelná, její správa a kontrola jsou poměrně snadné a lze u ní předpokládat malý rozsah daňových úniků," uvedla vláda.

Poslanec Vladislav Vilímec (ODS) nyní navrhl snížit daň ze současných čtyř na tři, případně dvě procenta. Ani jeho pozměňovací návrh ale poslanci neodsouhlasili.

Autor:   Jiří Hovorka, Adam Váchal           

Zpět