Klid na úrokovém moři

Na svém posledním zasedání na konci března se bankovní rada ČNB rozhodla ponechat úrokové sazby beze změny. Dochází tak k určitému zklidnění situace na poli nabídky komerčních úvěrů.

Mírnější průběh

Loni se předpokládalo, že při tehdejším tempu inflace výrazně překračujícímu 2 %, což je dlouhodobý cíl národní banky, by letos došlo ke zvýšení základních sazeb až na 2 %, a to postupně ve čtyřech krocích. První měsíce nového roku však na tyto předpoklady dávají zapomenout. Sazby se sice ještě v únoru zvýšily na současnou úroveň základní repo sazby na 0,75 %, zároveň s tím však jednotliví členové bankovní rady začali zmiňovat, že k dalšímu zvýšení dojde velmi pravděpodobně až ke konci roku. Tato svá tvrzení pak potvrdili na posledním zasedání, kdy všech sedm členů hlasovalo pro zachování stávajících sazeb, což lze vnímat za velmi silný signál.

Hlavními důvody a hybateli rozhodnutí ve prospěch či neprospěch zvýšení úrokových sazeb v ekonomice jsou míra inflace, pohyb kurzu koruny a kroky Evropské centrální banky. Inflace se letos pohybuje mírně pod 2 %, což sice centrálním bankéřům výrazné vrásky na čele nepřidělává, ale s dalším postupem je to nutí vyčkávat. Rovněž kurz koruny se momentálně stabilizoval na úrovni pohybující se v rozpětí 25 – 25,5 koruny za euro. Sílící koruna dosud podporovala mírnější růst sazeb, pokud by však tempo jejího růstu ochablo, byl by to další důvod pro ČNB, aby jednala dříve než na konci roku. Posledním z klíčových faktorů, avšak ne nejméně důležitým, jsou kroky ECB. Ta sice pomalu zmírňuje svou rétoriku na podporu eura, zároveň však nadále pumpuje měsíčně 30 miliard eur do již vcelku slušně rozjeté evropské ekonomiky. Dokud sama nepřistoupí ke konci programu kvantitativního uvolňování a nezačne zvyšovat základní sazby, ČNB se výrazněji odchylovat nebude. A ani nemůže. Pokud by totiž základní úrokové sazby v ČR vzrostly na 2 či více procent a zároveň by platila aktuální výše sazeb v eurozóně, mohlo by to přitáhnout spekulativní kapitál, který by výrazně rozkolísal kurz koruny.

Otázkou není zda, ale kdy

Po prvním zvýšení sazeb ze strany ČNB loni v létě zasáhla nabídkové ceníky komerčních bank doslova smršť. Do dneška došlo od té doby k desítkám úprav, kdy jednotlivé banky své sazby vícekrát zvyšovaly a jejich podoba se v některých případech měnila z měsíce na měsíc. Nyní tak snad nastává určité klidové období, kdy se dokonce určité banky odhodlávají k opačnému trendu, tedy úpravě svých nabídkových sazeb směrem dolů.

Že banky na rozhodnutí ČNB nejsou určitě škodné dokazují i poslední souhrnná čísla za rok 2017, kdy loni dosáhly nejvyšších zisků v historii. Úhrnný zisk činil 75,9 miliardy korun a meziročně tak vzrostl o dvě miliardy. Na tomto růstu se již výrazně podílely rostoucí úrokové výnosy, které tvoří dominantní část zisků.

Prozatím platí, že bankovní rada má letos v souladu se svou prognózou v plánu přistoupit k jednomu zvýšení základních sazeb, a to ke konci roku. Znamenalo by to, že úrokové sazby u komerčních úvěrů zůstanou po nějakou dobu stabilní a mohl by vzniknout i určitý prostor pro akční nabídky, které by krátkodobě nabídkové sazby snížily.

Autor: Vojtěch Hebnar

Zpět