ČNB pokračuje v mobilizaci

Bankovní rada ČNB dne 26. března na svém zasedání jednomyslně schválila druhý balík opatření v boji proti ekonomickým následkům souvisejícím se šířením koronaviru. Hodlá využít všechny své nástroje a možnosti, které má k dispozici. Již nyní představené parametry dosahují hodnot stamiliard či biliónů korun. ČNB se tak rozhodně nedrží zpátky.

Sazby, rezervy, regulace

Více než dvouletý cyklus postupného zvyšování sazeb vzal během deseti dní za své, když národní banka nejprve 16. března snížila dvoutýdenní repo sazbu o 0,5 %, aby pak 26. března přišla s ještě razantnější redukcí ve výši 0,75 %. Zároveň deklarovala i své odhodlání poslat sazby ještě níže, pokud si to situace bude vyžadovat. Záporné úrokové sazby tak, jak je využívá ECB, zatím nebyly zmíněny.

Dále se k 1. dubnu sníží i výše povinné proticyklické kapitálové rezervy bank z 1,75 % na 1 %, díky čemuž budou banky na poskytování úvěrů potřebovat méně kapitálu^[1]. ČNB je připravena tuto rezervu rozpustit úplně. Zároveň platí, že je regulátor spokojen s úrovní kapitalizace tuzemských bank, jelikož řada z nich má dobrovolně větší kapitálovou rezervu než bylo předepsáno^[2].

Preventivně byla též zvýšena frekvence počtu měnových operací k dodávání likvidity bankám, a to z jedné na tři. Objednávky bank budou uspokojovány v plné výši repo sazby bez jakékoliv přirážky.

Národní banka též potvrdila, že komerčním bankám nebude komplikovat využívání odložení splátek úvěrů při dočasných výpadcích příjmů klientů z důvodů spjatých s koronavirem. Konkrétní řešení a nastavení tohoto opatření je již v režii každé banky.

ČNB očekává, že tuzemská ekonomika bude po zbytek roku v recesi. Svými opatřeními chce zmírnit současné negativní dopady především vládních opatření a podpořit co nejvíce následnou obnovu stavu.

Kvantitativní uvolňování po česku

24. března vláda na svém mimořádném zasedání schválila novelu zákona o ČNB, která by se měla projednávat v poslanecké sněmovně v polovině dubna^[3]. Její součástí jsou dvě změny, které národní bance umožní fakticky provádět neomezený nákup státních dluhopisů. Dosud totiž mohla ČNB nakupovat pouze cenné papíry se splatností do jednoho roku. Časové omezení v této podobě nyní novela ruší.

Druhá změna se týká subjektů, se kterými může cenné papíry národní banka obchodovat. Kromě bank, spořitelen či záložen se nově objevují i pojišťovny a další instituce. To by mělo potenciálně vylepšit dosah opatření na zvýšení likvidity. Stěžejním efektem je v případě státních dluhopisů kvůli vyšší poptávce výrazné snížení výnosové křivky, což potěší zejména státní rozpočet.

Na tahu jsou komerční banky

Kromě výše uvedeného je zde ještě kurz koruny, se kterým ČNB rovněž neváhá manipulovat ve prospěch tuzemské ekonomiky. Sada realizovaných opatření je tak bezprecedentní.

Nyní se čeká, jak se které kroky promítnou do reálné ekonomiky, zejména tedy chování a podoby nabídky produktů komerčních bank. Prakticky všechny zatím pozdržely plány na výplatu dividend za loňský rok. ČNB nově kromě bank rozšířila své doporučení o pozastavení výplat dividend i na pojišťovny a penzijní společnosti.

Co se odložení splátek týká, zatím panuje konsenzus na délce období v podobě 3 měsíců. S tím nejpalčivějším, tedy snížením úrokových sazeb na úvěrech, však banky vesměs otálí.

ČNB je připravena i nadále svolávat mimořádná zasedání bankovní rady, pokud bude situace eskalovat. S dalšími opatřeními tak může přijít prakticky kdykoliv.

Autor: Vojtěch Hebnar

Zpět