Ostrůvek stability

Bankovní rada na svém zasedání rozhodla o zachování základních úrokových sazeb na současné úrovni, a to v poměru hlasujících 6:1, kdy jeden člen byl pro zvýšení sazeb o čtvrt procentního bodu.

Domácí situace versus globální rizika

Vývoj tuzemského hospodářství hovoří pro další zvyšování sazeb. Růst inflace tažený zvyšujícími se mzdami, zdražujícími potravinami a neutuchajícími tlaky na realitním trhu, kdy se tak ve výsledku pohybuje na horní úrovni tolerančního pásma ČNB, tedy těsně pod třemi procenty.

Kurz koruny, i přes posílení v posledních týdnech, se stále nachází hluboko pod úrovní stanovenou v prognóze národní banky pro současné období. Místo atakování psychologické hranice 25 korun za euro se pohybuje zhruba 50 haléřů „nad plán“.

Naopak je očekáván postupný pokles hospodářského růstu, což by mělo časem přispět ke zmírnění inflačních a mzdových tlaků v ekonomice.

Největší roli v rozhodování centrálních bankéřů však sehrává dění v zahraničí. Obchodní válka mezi Čínou a USA má velmi nejistý vývoj, kdy se situace mění pomalu ze dne na den. Po vyostření v posledních týdnech by nyní po zasedání summitu G20 mohlo přijít určité zmírnění napětí. Pro tuzemské hospodářství je pak klíčový především vývoj v eurozóně. Bohužel brexit není stále definitivně dořešen, zároveň s tím německá ekonomika balancuje na hraně recese.

Vrchol ekonomického cyklu již pominul

Původní plány ČNB ve vztahu k úrokovým sazbám hovořily o dosažení rovnovážné úrovně úrokových sazeb okolo 3 % zhruba na přelomu let 2019 – 2020. Aby se něco takového reálně stihlo, musel by se opakovat loňský scénář překotného zvyšování sazeb, jelikož momentální úrokový diferenciál by bylo možné dohnat za dvě až čtyři hlasování bankovní rady.

Do těchto plánů však hodily „vidle“ oznámení a kroky ECB a FEDu. ECB měla nyní již přistoupit k prvnímu zvýšení sazeb, aktuálně se však řeší přesný opak. Rovněž na americký FED je nyní vyvíjen velký nátlak, aby místo restrikce přistoupil opět k expanzivní politice, tedy nejprve začal se snižováním sazeb. Trhu tak nadále vládnou a vládnout budou levné peníze.

Situace tedy vyznívá tak, že typická pro budoucí jednání Bankovní rady pro zbytek roku bude nečinnost, respektive k pohybu sazeb směrem nahoru již nejspíše letos nedojde. Nakonec to tedy vypadá tak, že ČNB se během současného ekonomického cyklu již na stanovenou úroveň rovnovážných úrokových sazeb v ekonomice nestihne dostat.

Autor: Vojtěch Hebnar

Zpět