Magická dvojka v ohrožení

Letošní rok se zatím nese ve znamení velkého obratu původně růstového trendu úrokových sazeb. Podle předpokladů ještě z přelomu roku měly nyní nabídkové sazby atakovat hranici 4 % p.a. s tím, že teprve tam se měla dostavit určitá stabilizace. Dnešní realita nemohla být odlišnější.

Ukázaná platí

I přes různá silná prohlášení z úst centrálních bankéřů o potřebě samostatnosti a výhodnosti vlastní měnové politiky se nakonec ukazuje, že domácí faktory, přestože dlouhodobě hovoří pro růst sazeb i kurzu koruny, jsou naprosto upozaděny oproti těm vnějším. Globální dění, zejména pak to unijní, hrají zkrátka v otevřené exportní ekonomice prim.

Na posledních zasedáních bankovní rady zazněla myšlenka, že místo toho, aby letos ČNB úrokové sazby zvýšila a zároveň počítala s tím, že je na začátku roku příštího zase sníží, rozhodla se tuto vlnu „vyhladit“ a nedělat nic. Je to možná určitá obrana před sílícími tlaky na opětovné snižování sazeb, do čehož se národním bankéřům očividně nechce.

Situaci bohužel nezachraňuje ani vývoj kurzu tuzemské měny, která, opět dle loňských predikcí, měla již prolomit úroveň 25 korun za euro. Ukazuje se, že biliony spekulativních korun natištěných během kurzového závazku samy od sebe nezmizely a budou mít na sílu koruny negativní vliv ještě dlouhou dobu. A to se již stačily opět objevit úvahy o dalším umělém oslabování měny.

Pokles jako stabilní trend

Stabilita základních sazeb tak prospívá reálným nabídkovým sazbám. Do toho se přidává zase klesající cena zdrojů, na což má vliv zejména ECB. Z 3 % p.a. v lednu, což se bralo jako vcelku solidní úroveň, se nejnižší sazby v září dostaly na 2,2 % p.a. Prostor pro určitý pokles by se ještě našel, zatím se však čeká na další reakci ECB na klesající hospodářskou aktivitu v eurozóně, zejména v pro nás klíčovém Německu. A vzkaz z posledního zasedání byl vcelku jasný – otěže dění nyní musí převzít fiskální politika. A pak je tu ještě „strašák“ největší, konečná podoba Brexitu.

Další důležitý faktor, tentokrát již ryze tuzemský, je výrazný meziroční propad v produkčních číslech úvěrů na bydlení. Toto zejména managementy bank nesou velmi nelibě. Lze tak očekávat, že v rámci blížícího se konce roku a tradičně produkčně silného období se tak skrze nějakou kampaň objeví i akční sazba začínající číslicí 1. Návrat na úrovně z roku 2016 asi nelze zatím očekávat, ovšem nynější podoba sazeb by neměla být konečná.

Autor: Vojtěch Hebnar

Zpět