Zasedání bankovní rady v souladu s očekáváním

Letošní druhé zvýšení úrokových sazeb je na světě. A nutno podotknout, že z vyjádření jednotlivých členů bankovní rady v průběhu posledních týdnů se dalo celkem jasně odvodit, že k němu dojde. Oproti předchozímu zasedání byla již k dispozici nová makroekonomická prognóza, o kterou se chtěli někteří z členů bankovní rady ve svém rozhodování opřít.

Pozitivní výhled

Centrální banka vylepšila svůj odhad na výkon tuzemské ekonomiky pro letošek o skoro procentní bod na celkový růst o 4,5 procenta HDP. I výhled pro rok příští se nese v korekci směrem nahoru, tentokrát o dvě desetiny, na 3,4 procenta. České hospodářství je v dobré kondici. Optimistické jsou průzkumy mezi podnikateli ohledně nových zakázek, domácnosti těží z rekordně nízké nezaměstnanosti a růstu mezd, který lze v posledních měsících konečně výrazněji pocítit v peněženkách.

Na druhou stranu se však po letech stagnace začíná k životu opět probouzet inflace. ČNB, jež má svůj inflační cíl nastaven dlouhodobě na 2 procenta ročně, hlásí pro poslední čtvrtletí letošního roku její růst na úroveň 2,2 procenta s tím, že mírně nad hranicí 2 procent by se měla držet po většinu příštího roku. Největší vrásky pak bankéřům přidává dění na realitním trhu, kde ceny meziročně rostou již dvouciferným tempem. Cenový tlak se netýká pouze novostaveb, ale ve větší či menší míře se projevuje ve všech segmentech nemovitostního trhu. ČNB se s tímto stavem, který je samozřejmě dlouhodobě neudržitelný, rozhodla bojovat pomocí zpřísňování kritérií pro poskytování úvěrů na bydlení a tím alespoň částečně omezit poptávku. Faktorů, které mají vliv na takto vysoký růst cen, je samozřejmě více (je nutné zmínit zejména příliš zdlouhavý a složitý povolovací proces pro výstavbu a zejména tragický stav územního plánování, a to celorepublikově). Rychle a rázně však, zdá se, dokáže oproti jiným úřadům reagovat pouze ČNB.

Nic dramatického

Poslední zvýšení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu nebude pro následující měsíce posledním. Všeobecně se očekává, že bankovní rada v průběhu příštího roku odhlasuje nějakou formu zvýšení na každém svém zásadnějším zasedání, tedy minimálně čtyřikrát. Možná k tomu nejbližšímu dojde již v prosinci, což se však bude odvíjet zejména od vývoje kurzu koruny, jehož výraznější posílení než doposud by si ČNB přála.

I přes na první pohled výrazné změny v úrokové politice národní banky nelze zapomínat především na to, že sazby se letos v srpnu zvedly poprvé po devíti letech, a to v podstatě z nuly. Navíc ve výhledu se očekává celkový růst sazeb do konce roku 2018 v pásmu 1 až 1,5 procenta, což není nikterak skokové. Banky jednotlivé kroky ČNB, ať už úpravu sazeb či úvěrových kritérií, vstřebávají velmi postupně, což je dobře vidět na velmi vláčném zavádění nových kritérií na poměr zadlužení žadatele o úvěr vůči jeho příjmům (DTI a DSTI). K tomu je nutné připočíst také vliv silně konkurenčního prostředí, kdy zejména menší banky nejsou se svým tržním podílem spokojené a snaží se dosud neotřesitelné postavení vedoucí trojice na trhu oslabit. Nelze tedy mezi růst obecných úrokových sazeb stanovených ČNB a nabídkovými bankovními sazbami dát rovnítko.

Poslední kroky ČNB jsou však potvrzením trendu, že sazby, i když mírně, tak porostou. Pokud tedy potenciální zájemce o úvěrové financování bydlení váhá, nemá proč – levněji už nebude.

Autor: Vojtěch Hebnar

Zpět