Miroslava
Napíšte nám
BEZPLATNÉ prepojenie na hypotekárneho špecialistu
Prepojenie so špecialistom
reprezentatívny príklad
Od dubna loňského roku, kdy byl ukončen kurzový závazek, došlo ke zvýšení základních úrokových sazeb v ekonomice již pětkrát. A dle posledních vyjádření jednotlivých členů bankovní rady je další zvýšení pravděpodobné hned na nejbližším zasedání bankovní rady, tedy na konci září.
Ekonomika šlape na plné obrátky. Zaměstnanost je rekordně vysoká, mzdy rostou v některých odvětvích i dvouciferným tempem, inflace se letos pohybuje lehce nad dlouhodobým cílem ve výši dvou procent. Jedinou oblastí, kde se původní predikce analytiků národní banky úplně nepotkala se skutečností, je vývoj kurzu tuzemské měny. Ta měla v této době již prolomit hranici pětadvaceti korun za euro a testovat nová maxima. Opak je však pravdou, kdy to není tak dávno, kdy koruna „koketovala“ s návratem nad dvacet šest korun. V současnosti je pak jen nepatrně silnější od úrovně, na které byla na přelomu roku. Na obranu národní banky je však nutné podotknout, že zrovna vývoj měnového kurzu se vzhledem k charakteru naší ekonomiky predikuje obtížně, kdy zejména poslední týdny ovlivňuje jeho podobu více dění v Turecku než tuzemská politicko-hospodářská scéna.
Loni touto dobou vycházely prognózy, že k zavedení ideální rovnovážné sazby, cca okolo tří procent, dojde mezi lety 2019 a 2020. Prozatimní vývoj tomuto scénáři odpovídá, kdy pokud by došlo k ještě dvěma zvýšením o čtvrt procentního bodu do konce roku, bude dosaženo dvouprocentní úrovně zřejmě ještě v prvním kvartále příštího roku. Je nutné si uvědomit, že úrokové sazby jsou základním nástrojem centrální banky pro tvorbu měnové politiky. A ta k jejímu efektivnímu použití potřebuje nějaký prostor, který prakticky nulové sazby platné ještě loni v létě určitě neposkytovaly. Proto bankovní rada s jejich zvyšováním rozhodně nebude při vhodných podmínkách váhat.
Obecně se předpokládá, že průměrné nabídkové úrokové sazby komerčních úvěrů, zejména hypoték, se pohybují o cca dva procentní body nad těmi základními, stanovenými národní bankou. Tato situace momentálně v Česku úplně neodpovídá, což je dáno zejména silným konkurenčním bojem a snahou o získání co nejvíce klientů ještě před zavedením nové regulace posuzování příjmů a zadlužení žadatelů o úvěr. Je tak trochu neznámou, jak se konkrétně k růstu sazeb a změně podmínek postaví jednotlivé banky. Lze nejspíše očekávat další fragmentaci nabídkových sazeb a zvětšování rozdílů mezi ideálními klienty v očích banky (zejména LTV a hodnota celkového zadlužení) a těmi „ostatními“. Více k tomu napoví již dění v týdnech následujících.
Autor: Vojtěch Hebnar