Miroslava
Napíšte nám
BEZPLATNÉ prepojenie na hypotekárneho špecialistu
Prepojenie so špecialistom
reprezentatívny príklad
Během letošního roku od února do listopadu vzrostla základní dvoutýdenní repo sazba, od které se odvíjí především výše úroku u poskytovaných úvěrů, již o celé procento. Její aktuální hodnota činí 1,75 % p.a. Do konce roku se sice bude konat ještě jedno zasedání bankovní rady, a to 20. prosince, s další úpravou sazeb se však počítá až v příštím roce.
Opět se jednalo ze strany centrální banky o očekávaný krok. Jednotliví členové bankovní rady, která se sešla v plném počtu, již v průběhu uplynulého měsíce dávali v médiích najevo svůj prorůstový postoj. Jeden z hlasujících dokonce navrhnul zvýšení sazeb o 0,5 %. Díky této čitelnosti a transparentnosti přijaly finanční trhy zprávu s očekávaným výsledkem s minimální odezvou, kdy kurz koruny posílil pouze o jednotky halířů.
Důvody pro zvýšení sazeb zůstávají v podstatě stejné jako v uplynulých měsících. Inflace se nadále pohybuje nad 2 %, aktuálně v září činil její meziroční růst 2,3 %. To je dáno napjatou situací na trhu práce, růstem mezd a následně cen, čímž si podniky kompenzují zvýšené náklady. Dále je kvůli suchu a horší úrodě očekáván růst cen u potravin a po novém roce i skokový růst cen energií, kdy vyprší velká část kontraktů uzavřených v minulých letech s výrazně nižšími cenami než dnes.
Inflační tlaky z dováženého zboží netlumí ani česká koruna, která je oproti loňské prognóze ČNB vůči euru takřka o korunu slabší. Je to dáno především turbulencemi na politické scéně a potenciálními černými „labutěmi“ v podobě nedořešeného brexitu, sporu italské vlády a evropské komise o podobu rozpočtu, dále obchodní válkou mezi USA a Čínou. Výraznou roli ve zvýšené volatilitě finančních trhů hraje i postupné odeznívání efektů tzv. steroidové politiky centrálních bank, kdy již svůj program kvantitativního uvolňování ukončuje i ECB, což spolu s postupným růstem sazeb a zmenšováním bilance amerického FEDu znamená úbytek desítek miliard eur a dolarů, které byly do ekonomik uměle pumpovány. Výrazné posílení koruny v následujících měsících je tak navzdory pozitivní hospodářské situaci v tuzemsku i rostoucím úrokům nejisté.
Předchozí zvýšení základních sazeb se v cenících jednotlivých bank projevovalo postupně, mnohdy až s několikaměsíčním odstupem. Platilo to však pouze do října, kdy vstoupilo v účinnost nové doporučení ČNB ohledně posuzování příjmů a zadlužení žadatele o úvěr. Banky se totiž do té doby snažily přilákat co nejvíce nových klientů, kteří by prošli schvalovacím procesem ještě v jeho mírnější podobě. V uplynulém měsíci však již došlo prakticky napříč trhem ke zvýšení sazeb, u některých institucí dokonce i skokově o 0,5 %. Na včerejší rozhodnutí bankovní rady budou některé reagovat již v příštím týdnu, obecně se pak dá očekávat celoplošný růst sazeb hned v tomto měsíci.
V historickém kontextu jsou úvěry stále relativně dostupné. Po letech rekordně levných peněz je však třeba si zvyknout na určitou stabilizaci, kdy se dá očekávat, že růst sazeb bude pokračovat minimálně i v průběhu celého příštího roku. Zájemci o úvěrování by pak měli zvážit, zda je další otálení nevyjde zbytečně draho.
Autor: Vojtěch Hebnar