Miroslava
Napíšte nám
BEZPLATNÉ prepojenie na hypotekárneho špecialistu
Prepojenie so špecialistom
reprezentatívny príklad
Na svém zasedání na začátku srpna bankovní rada národní banky rozhodla poměrně jasným výsledkem hlasování 7:0 o setrvání úrokových sazeb na stávající úrovni. To vše bylo obecně předpokládáno, s mírným napětím tak bylo očekáváno spíše představení aktualizované prognózy měnově hospodářského vývoje.
Současná úroveň úrokových sazeb, tedy především repo sazby ve výši 2,0 %, je shledávána představiteli ČNB opakovaně jako adekvátní. V situaci, kdy inflace osciluje spíše okolo 3 %, a to je ještě diskutabilní určité podvážení dopadů stále rostoucích cen bydlení, potažmo nájmů na peněženky českých domácností, by se mohlo zdát, že nějaká reakce národní banky by měla být na místě. To paradoxně zmiňuje i samotná prognóza ČNB, která předpokládá okamžité zvýšení sazeb o 0,25 % s tím, že v průběhu příštího roku by se očekával zase jejich postupný pokles. Místo zvyšování a budoucího snižování sazeb se ČNB rozhodla tuto vlnu „vyhladit“ a momentálně v této oblasti nečinit nic.
Tuzemské ekonomice se nadále daří dobře. Kvůli výraznému nedostatku pracovních sil stále přetrvávají mzdové tlaky. Vzhledem ke stárnutí populace navíc nelze očekávat, že by se tento problém v budoucnu výrazně měnil, jelikož populačně silné ročníky na trhu práce nyní střídají ty slabší. Letos i příští rok je nadále předpovídán velmi solidní růst HDP, jenž je tažen především ochotou domácností utrácet. Je otázkou, jestli tento motor bude kvůli přibývání negativně laděných ekonomických zpráv v médiích v souvislosti s globálním děním nadále takto výkonný, jelikož v případě spotřeby domácností hraje důležitou roli i důvěra v budoucí ekonomický vývoj.
Právě zahraniční rizika v podobě blížícího se brexitu bez dohody, obchodní války mezi Čínou a USA, v lepším případě stagnací hospodářství v zemích eurozóny a chování systémově důležitých centrálních bank, FEDu a ECB, jsou dávány jako protiváha tuzemským faktorům pro růst sazeb. Bohužel se místo jejich postupného řešení a ubývání objevují spíše faktory nové, což rozhodování ČNB nijak neusnadňuje.
Podobně je na tom i kurz koruny, který přes mírné posilování v uplynulém kvartálu v posledních týdnech opět oslabil. Důvodem je kromě nadále obřího převisu nabídky korun na trhu způsobené měnovými intervencemi i obava trhů z dalšího vývoje obchodní války, jelikož na její případné eskalaci by právě země EU mohly být „bity“ nejvíce.
Lze očekávat, že pokud některé ze zahraničních rizik nevyeskaluje, letos již ke změně sazeb ze strany centrální banky nedojde. Tuzemské bankovní instituce po překotném snižování úroků z počátku letošního léta nyní spíše vyčkávají. Pokud budou produkční čísla úvěrů na bydlení nadále slabší a zároveň budou ceny na mezibankovním trhu příznivé, může se během podzimních kampaní objevit další vlna slev a zvýhodnění. Vše se však bude odvíjet zejména od (ne)řešení problémů vzniklých v zahraničí.
Autor: Vojtěch Hebnar