Úrokové sazby na vzestupu

Bankovní rada České národní banky výsledkem hlasování o podobě základních úrokových sazeb ze svého posledního zasedání překvapila celý trh. A dost možná i sebe sama. Jen nejtěsnějším rozdílem 4:3 totiž bylo odhlasováno zvýšení všech sazeb o 0,25 %. Překvapivé není ani tak číslo, jako spíše to, že k samotnému zvýšení vůbec došlo. Politika centrálních bank zemí, jež mají na tuzemské prostředí největší vliv, je totiž v oblasti úrokových sazeb spíše opačného rázu.

Jako na houpačce

Ve hře je nyní scénář, o kterém se v kuloárech ČNB mluvilo během celého loňského roku. Tedy nejprve sazby zvýšit a dle dalšího vývoje je v případě potřeby zase co nejrychleji snížit. Především kvůli přetrvávajícím geopolitickým rizikům a nadále uvolněné měnové politice systémových centrálních bank ČNB dosud uplatňovala přístup v podobě nečinnosti, respektive zachování státu quo. Místo „vlnění“ tak nechávala sazby jednoduše na stejné úrovni. To už ale dále neplatí.

K dopadům tohoto kroku se nyní jednotlivé komerční banky vyjadřují poměrně zdrženlivě, jelikož s tímto vývojem vesměs nepočítaly. Lze očekávat, že některé z nich, jako třeba jednička na trhu s úvěry Hypoteční banka, využijí této situace ke zvýšení svých nabídkových sazeb, které se během listopadu a prosince po delší době dostaly prakticky na „magickou“ hranici 2 %. Naopak UniCredit Bank přišla záhy po oznámení výsledků hlasování s akčním snížením sazeb začínajících nově na úrovni 2,09 %.

Navíc úrokové sazby stanovené národní bankou nejsou z pohledu cenotvorby u hypotečních úvěrů domácích bank přímo rozhodující. Klíčové jsou podmínky na mezibankovním trhu, kde sazby spíše stagnují.

ČNB v pozoru

Situace by se však mohla změnit, pokud by cenové tlaky v domácí ekonomice neustávaly. Už nějakou dobu se objevují názory, že metodika ČNB nedostatečně zohledňuje překotný růst cen nemovitostí a nájmů z posledních let, přestože náklady na bydlení výrazného počtu domácností přesahují třetinu jejich příjmů. I přes současnou míru inflace ve výši 3,2 % zůstávají analytici národní banky optimističtí a v druhé polovině letošního roku očekávají postupný návrat jejích hodnot směrem ke 2 %^[1]. Zejména v oblasti vývoje nemovitostního trhu se však představy národní banky s realitou poslední roky příliš nepotkávají a pokud by růst nadále dosahoval vyšších jednotek procent, je možné, že by došlo k dalšímu zvýšení sazeb. Navíc nelze opomenout, že ČNB ve svých dřívějších prognózách počítala pro rok 2020 s rovnovážnou úrovní úrokových sazeb ve výši 3 %. Důležité bude také zároveň sledovat vývoj kurzu koruny, který může působit jako výrazný protiinflační faktor, což by tlak na zvýšení sazeb otupilo.

Nejbližší týdny tak budou každopádně zajímavé. Banky obecně nezvedají sazby ze dne na den a většinou nechávají určitý časový prostor v podobě přechodného období. Růst sazeb samozřejmě nadále silně tlumí konkurenční boj, kdy všichni váhají se zvyšováním v obavě ze ztráty klientské přízně. Nikdo totiž nechce být „první“.

Autor: Vojtěch Hebnar

Späť