Paušální daň pro OSVČ může ztížit cestu k úvěru

Dne 11. ledna skončilo řádné registrační období pro zájemce z řad OSVČ o režim tzv. paušální daně. Ten spočívá v podstatě v jedné platbě, která má pokrýt jak sociální, tak zdravotní pojištění i samotnou daň z příjmů. Její výše se bude každoročně upravovat dle vývoje HDP či míry inflace a pro letošek činí 5 469 Kč měsíčně. Podnikatelům má tento režim přinést především úsporu času, kdy nejen že nebude nutné každé jaro vyplňovat řadu různých přiznání na několika úřadech, ale zároveň se výrazně sníží i pravděpodobnost případné kontroly ze strany finančního úřadu. Administrace má totiž ubýt na obou stranách barikády, tedy nejen u poplatníků, ale i u veřejné správy.

Limity a omezení

Samozřejmě je dále doporučováno vést si alespoň základní přehled příjmů a výdajů. Jedním z limitů pro možnost zapojit se do paušální daně je totiž právě výše ročních příjmů, která nesmí přesáhnout 1 mil. Kč. Pokud se tak v průběhu zdaňovacího období stane, má toto podnikatel svému příslušnému finančnímu úřadu do 15. dní oznámit. Následně mu bude vypočtena standardní výše zálohové platby, jak bylo zvykem do letoška.

Dalšími limity pro zapojení se je např. povinnost platit DPH, zahájení insolvence či příjmy ze závislé činnosti vyjma DPP.

Ruku v ruce se zjednodušeními v podobě odpadnutí povinnosti podávat mj. i daňové přiznání se pak nese i konec uplatňování daňových slev a úlev. To se však nemusí vyplatit každému OSVČ. Naopak, je potřeba si vše důsledně propočítat. Zrušit režim paušální daně totiž není zrovna snadná záležitost.

Za rok 2021 se přihlásilo celkově přes 70 tis. zájemců^[1]. Rozhodně to není malé číslo, i když představy ministerských úředníků byly možná jiné. Každopádně bude nanejvýš zajímavé sledovat první rok ostrého provozu celého systému.

Nejasný přístup bank

Ostražitost pak platí dvojnásob v případě, že podnikatel zvažuje v nejbližších letech žádat o úvěr na bydlení. Hodnocení bonity žadatele je totiž klíčovým procesem, ve kterém banky právě u OSVČ vychází primárně z údajů uváděných v daňových přiznáních, a to zpravidla za poslední dva roky. V režimu paušální daně se však žádné daňové přiznání nepodává.

Samotné banky jsou zatím na informace skoupé, jelikož letos budou ještě žadatele posuzovat dle klasických daňových přiznání podaných za rok 2020. Mají tedy necelý rok na to, aby celou situaci nějak metodicky uchopily. Větší důraz se teoreticky může klást na vlastní evidence žadatelů párované s bankovními výpisy.

Tak či tak bude situace pro OSVČ zapojené do tohoto režimu a potenciálně v dalších letech žádající o úvěr výrazně složitější. S případným zapojením se je pak na místě zdrženlivost a vyčkávání až na konec roku, kdy by již měly být známy jak metodické pokyny bank, tak i určité vyhodnocení prvního roku fungování nového systému.

Autor: Vojtěch Hebnar

Späť