Nové podmínky paušální daně

Pokud legislativní proces dopadne zdárně, od 1. ledna 2023, tedy za pár týdnů, se živnostníkům podstatně zlepší možnosti daňové optimalizace. Zvýší se totiž limit pro povinnou registraci k placení DPH z 1 milionu korun na 2, což znamená měsíční fakturaci bez DPH překračující 160 tisíc korun. Dále se mění i kontrolní hlášení, prodlouží se mimořádné odpisy a úpravy se týkají i povinností vlastníků datových schránek.

3 pásma místo 1

Po dvou letech fungování se revolučně mění i nastavení režimu tzv. paušální daně. Obecné podmínky pro registraci jako jsou neplátce DPH, neúčast v insolvenčním řízení nebo absence příjmů ze závislé činnosti vyjma ty v režimu srážkové daně mají zůstat zachovány. Základní znak, tedy jeden jednotný paušál pro příjmy do 1 milionu korun ročně, znamenající pro rok 2022 paušální platbu ve výši 5 994 korun měsíčně, však bude nahrazen hned 3 paušály s limitem ročních příjmů až 2 miliony korun. Ministerstvo financí si od těchto změn slibuje, že ke stávajícím zhruba 80 tisícům živnostníků v současnosti zapojeným do paušální daně přibyde od ledna příštího roku dalších 30 tisíc.

Jak tedy jednotlivá pásma budou vypadat? Hned na začátek je třeba říct, že pásmo si nevybírá živnostník libovolně, ale je do něj automaticky zařazen dle výše a charakteru svých příjmů za rok 2022. Ti, kteří dnes již režim paušální daně uplatňují, zůstanou při splnění podmínek nadále v prvním pásmu. Ti, kteří se rozhodnou paušální daně využít nově, musí ještě za rok 2022 podat daňové přiznání, ze kterého pak bude finanční úřad při kontrole výběru správného pásma vycházet. Zároveň musí svůj záměr vstoupit do paušálního režimu finančnímu úřadu oznámit do 10. ledna.

Do prvního pásma se mohou přihlásit OSVČ s příjmem do 1 milionu korun ročně. Při takovýchto příjmech se nerozlišuje, z jaké činnosti plynou. Dále se do tohoto pásma mohou přihlásit i živnostníci s ročními příjmy do 1,5 milionu korun, pokud alespoň 75 % jejich příjmů má takový charakter, že je dnes lze zařadit do výdajových paušálů ve výši 80 % nebo 60 %. Využít jej budou moci dokonce i živnostníci s příjmy do 2 milionů korun, pokud je na možné na jejich příjmy nyní využít výdajový paušál ve výši 80 %. Pro rok 2023 bude činit výše paušální platby v tomto pásmu 6 208 korun měsíčně.

Ve druhém pásmu budou živnostníci s ročním příjmem do 1,5 milionu korun, a to bez rozlišení samostatné činnosti. Využít jej budou moci dále ti živnostníci, na jejichž alespoň 75 % příjmů lze uplatnit výdajový paušál ve výši 80 % nebo 60 % příjmů. Výše paušální platby bude v takovém případě 16 000 korun měsíčně.

Třetí pásmo se pak týká těch OSVČ, které mají roční příjem do 2 milionů korun a zároveň nesplňují žádnou z podmínek dvou předchozích pásem. Výše jejich měsíční paušální platby bude 26 000 korun.

V případě, že za rok 2023 budou reálné příjmy nižší než v roce 2022 a člověk by tak měl spadat do nižšího pásma, bude možné podat oznámení o jiné výši paušální daně, na základě čehož vznikne nárok na vrácení přeplatku, případně se tento započte vůči dalším platbám nové paušální daně. Stejný princip platí i pro opačný případ. Pokud tedy budou reálné příjmy za rok 2023 vyšší než jsou limity pro uplatňované pásmo, opět je nutné podat oznámení o jiné výši paušální daně, na jehož základě vznikne nedoplatek, který bude nutné v dané lhůtě uhradit. Klasické daňové přiznání ale nebude potřeba podávat.

Banky stále ladí metodiky

Po dvou letech se s režimem paušální daně umí vypořádat v případě žádosti o hypotéku i většina tuzemských bank. Standardně po OSVČ chtějí dokládat daňová přiznání až za dva roky zpětně. Ta v případě zapojení živnostníka do paušální daně logicky chybí. Jako podklad pro prokázání výše příjmů se tak berou výpisy z účtů, a to za 3 až 12 předcházejících kalendářních měsíců.

Dále už se posuzování značně liší. Banky zkoumají, z jaké činnosti příjmy plynou. Určité privilegium mají obory IT, právní činnosti či lékaři, kterým je uznáváno vyšší procento příjmů jakožto započitatelný čistý příjem. Vyžadováno bývá i čestné prohlášení, kterým má žadatel o úvěr potvrdit dokládané údaje.

V jedné bance může dojít k odmítnutí, druhá započítá třetinu dokládaných příjmů a třetí polovinu. Klíčové je tak sehnat si nabídky od co nejvíce bank, jelikož výsledky se mohou být výrazně jiné. Je to jediný způsob, jak snížit riziko z neúspěchu žádosti o úvěr.

Autor: Vojtěch Hebnar

Späť