Atraktivní úrovně

Úrokové sazby spotřebitelských úvěrů na bydlení si v uplynulých 12 měsících prošly velmi divokým vývojem. Před rokem nabíral na obrátkách proces zvyšování základních sazeb v ekonomice ze strany ČNB, přesto se to na reálných sazbách příliš neprojevovalo. Komerční banky se totiž snažily mj. na nízké sazby nalákat co nejvíce potenciálních zájemců o úvěr ještě před tím, než v říjnu vešly v účinnost nová obezřetnostní doporučení týkající se posouzení zadlužení žadatelů ve vztahu k jejich čistým příjmům. Tyto samy o sobě situaci některých zájemců o hypotéku výrazně zkomplikovaly. Vše navíc ještě zhoršilo to, že mnohé banky vypustily úrokový špunt a skokově zvyšovaly během loňského podzimu sazby i o 0,5 % najednou, aby dohnaly tempo ČNB. Výsledkem pak byl propad v zájmu o úvěry na bydlení obecně, který v uplynulých 6 měsících dosahoval dvouciferných hodnot.

Jako na houpačce

Aby pesimismu nebylo málo, ještě v závěru roku se zdálo, že ČNB bude pokračovat v nastaveném tempu zvyšování sazeb s cílem do konce roku 2019 dosáhnout úrovně 3 %. Do tohoto plánu však hodil „vidle“ především makroekonomický vývoj, kdy slabší než očekávaná unijní hospodářská data především v souvislosti s nejistotou okolo Brexitu a zejména zpomalením německé ekonomiky, díky čemuž ECB odložila vlastní plán zvyšování sazeb na neurčito, znamenal praktický konec ambicí ČNB na dosažení této úrokové mety v dohledné době.

Navíc se banky vcelku zalekly propadu prodejních čísel prvních měsíců letošního roku a při vyjasnění situace ohledně faktické další nečinnosti ČNB směrem ke skokovému růstu sazeb začaly od března samy s úpravou vlastních nabídek úvěrů, respektive úroků, a to směrem dolů. Že se konkurenční boj rozjel naplno dokumentuje docela dobře i fakt, že sice na posledním zasedání bankovní rady došlo ke zvýšení a zaokrouhlení základní repo sazby, od které banky částečně odvozují nabídkové úrokové sazby, na 2 %, na úvěrovém trhu se to však prakticky nepromítlo. Naopak, většina bank od začátku roku stlačila alespoň část své nabídky sazeb pod 3 % s tím, že některé začínají i na hranici 2,5 %.

Nový standard

Zároveň s tím jdou ruku v ruce i akční nabídky na odhady či zpracování úvěru zdarma, což už se řadí mezi standardní benefity. Objevují se však speciální sektorové nabídky zaměřené buď na skupiny dle dosavadního majetku (prvožadatelé), zdroje příjmu (podnikatelé) či druh zaměstnání (učitelé a zdravotníci). Výsledkem je pak to, že i přes relativně striktní obecná pravidla dokáže najít opět atraktivní nabídku velká část z těch, kteří byli nuceni z trhu během loňského podzimu kvůli zavedení nových pravidel a růstu sazeb odejít.

Zároveň s tím dochází opět k otevírání nůžek mezi ceníkovými sazbami a těmi reálně sjednávanými, který může skrze vyjednávání dosáhnout u některých bank i několik desetin procenta. Platí tak, že znalost trhu a nabídek jednotlivých bank se výrazně vyplatí.

Budoucnost s otazníkem

Situace na trhu se však může relativně rychle zase otočit. ČNB nedělá radost kurz koruny, který aktuálně osciluje okolo hranice 26 Kč za euro s tím, že na trhu zůstává stále obrovské množství korun z doby intervencí, které mohou při panickém výprodeji způsobeném eskalací obchodní války mezi Čínou a USA či dalším problematickém vývoji okolo Brexitu domácí měnu výrazně oslabit. Podobně je na tom též inflace držící se poslední měsíce u horní hranice tolerance, tedy okolo 3 %. Na toto vše může ČNB reagovat, a to zejména dalším zvýšením úrokových sazeb, což už by patrně vliv na nabídkové sazby bank mělo, respektive minimálně by to zastavilo proces jejich poklesu. V současné nejisté době je tak možná lepší pověstný vrabec v hrsti než holub na střeše.

Autor: Vojtěch Hebnar

Späť