Lidé na doporučení poradce dají

Česká bankovní asociace si nechala od agentury Ipsos zpracovat rozsáhlý průzkum trhu na téma financování bydlení v Česku^[1]. Ten přináší celou řadu zjištění o chování tuzemských domácností, kdy některá potvrzují zažité představy, jiná naopak přináší překvapivé závěry.

Co stojí za rekordy

Statisticky platí, že vliv na rekordní přírůstky v číslech úvěrů má v posledních dvou letech spíše refinancování hypoték, než růst počtu nových úvěry, kdy jejich objem do loňského roku spíše klesal. Lze očekávat, že efekt refinancování bude s rostoucími sazbami postupně slábnout.

Zároveň se projevuje rostoucí průměrná výše úvěru, která již přesáhla 3 miliony korun. Ta se odvíjí zase od zvyšujících se cen nemovitostí. Na hypotéky tak časem dosáhne čím dál méně lidí, kteří však budou nuceni si sjednávat vyšší úvěry, aby na vysněné nemovitosti dosáhli. Charakter trhu se tak postupně mění z „kobercových náletů“ na úvěry, kdy na hypotéku dosáhl prakticky každý, na mravenčí práci s jednotlivci, kteří budou mít to „štěstí“ a kritéria bank splní. Banky by si pak měly více hýčkat své stávající klienty s hypotékou, jelikož sehnat nové bude časem stále složitější.

Výsledky průzkumu

Na 53 % respondentů, jež se šetření agentury Ipsos účastnili, by financovalo koupi vlastního bydlení hypotékou. Naopak vlastní úspory převládají u vybavení domácnosti (74 %) nebo u rekonstrukce (56 %). Dále pak vychází, že financování bydlení úvěrem preferují spíše mladší ročníky, které ale logicky nemohou mít tolik vlastních zdrojů jako lidé ve vyšším věku.

Poměrně zajímavým zjištěním je relativně malé celkové využití hypoték, kdy hned 64 % respondentů hypotéku nemá a ani ji neplánuje. Zde je potřeba si uvědomit, že k masivnímu rozvoji hypotečního trhu dochází až v posledním desetiletí, kdy jednak došlo k dorovnání či dokonce i snížení sazeb oproti předchozímu hegemonovi ve financování bydlení, stavebnímu spoření, dále pak došlo zejména na základě zákona o spotřebitelském úvěru k výraznému „polidštění“ úvěrových produktů, a to zejména skrze podmínky předčasného splacení.

Překvapuje i vcelku nízký počet tzv. investičních hypoték, kdy takovouto hypotéku mají 3 % respondentů a zvažují ji dalších 13 %. Ukazuje se tak, že investiční bydlení je silnou doménou movitějších domácností, které platí za nemovitosti v hotovosti, respektive z jiných zdrojů než úvěrů.

Co se délky doby úvěru týká, byl potvrzen zájem o dlouhodobé úvěry mezi 25 až 30 lety (44 %). U fixací pak poměrně drtivě převládá pětiletá (57 %). Určitým překvapením je poměrně nízké zastoupení dlouhodobých fixací, tedy na 10 (9 %) či 15 let (2 %).

Relativně zajímavý je budoucí vývoj v oblasti původu zdrojů pro financování bydlení, kdy 17 % respondentů plánuje využít investičních produktů (nyní 2 %).

Ohledně výběru poskytovatele hypotéky se pak ukázala dominantní role doporučení. Rady finančního poradce využilo nejvíce respondentů, a to 60 % (plánuje to 40 %). Využít rady známých či rodiny pak v budoucnu hodlá 34 % respondentů (nyní 6 %). Potvrzuje se tak, že pro budoucí úspěch na trhu zprostředkování úvěrů bude pro finanční poradce zcela zásadní dobré jméno a reputace, jelikož i v době rostoucího počtu možností sjednání produktů online je individuální přístup nezastupitelný. Ostatně o hypotéku přes internet projevilo zájem jen 13 % respondentů.

Určitou pikantností je, že lidé vnímají, že podmínky schvalovacího procesu hypoték jsou nastaveny přísně, ale zároveň si myslí, že je to tak správně (62 %).

Za největší rizika při splácení hypotéky jsou považovány nezaměstnanost (58 %), dlouhodobá nemoc či úmrtí (43 %) a pokles budoucích příjmů (33 %). Proti těmto rizikům se snaží respondenti chránit skrze pojištění nemovitosti (76 %), životní pojištění (52 %), pojištění schopnosti splácet (42 %) nebo odpovědnosti majitele nemovitosti za škody (41 %). Tato čísla ukazují, že na trhu je pro pojistné produkty nadále relativně dost prostoru.

Průzkum je svou šíří na trhu ojedinělý a přináší relativně podrobný vhled jak do současného chování spotřebitelů v oblasti financování bydlení, tak i do jejich budoucích plánů. Pro zájemce o tuto problematiku pak určitě stojí za pročtení.

Autor: Vojtěch Hebnar

Späť