phone 602 824 763
Volajte v po-so: 8-19 hod

BEZPLATNÉ prepojenie na hypotekárneho špecialistu

Prepojenie so špecialistom

Hypotéky v cizích měnách pod tlakem

Vydané 14. 10. 2019

V případě hypotéky v cizí měně se jedná hned o dvojitou sázku, kdy musí vyjít hned dvě věci, aby vše dopadlo tak, jak má. Kromě obligátního zajištění příjmu, tedy že ten, kdo si vezme úvěr, bude mít po celou dobu jeho trvání i dostatek prostředků k uhrazení pravidelných splátek, je zde ještě faktor měnový, respektive kurzového rizika.

Věštění z křišťálové koule

Ten spočívá v tom, že si dlužník vybere měnu, dle jejíhož vývoje kurzu se splátka bude přepočítávat. Výhoda je v tom, že pokud kurz domácí měny posiluje, zahraniční měny se tak stávají levnějšími a splátky jsou pro dlužníka výhodnější. Je s tím však spojeno i obrovské riziko, a to opačného vývoje. Navíc je zde problém v tom, že splacení hypotéky není v drtivé většině případů otázkou jednotek roků, ale několika desetiletí. A odhadovat vývoje kurzů jednotlivých měn v takto dlouhém časovém období si nedovolí ani držitelé Nobelovy ceny z ekonomie, natož běžný spotřebitel. Přesto se tak ve velkém dělo v okolních zemích regionu V4, zejména v Polsku a Maďarsku.

Právě jedné polské rodiny se týká přelomový rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C-260/18, který rozhodl v jejich prospěch ve sporu s bankou Raiffeisen Bank International AG o převodu hypotéky zpět do místní měny. Očekává se, že podobných žalob se nyní vyrojí desítky až stovky tisíc. Vždyť jen hypoték v cizích měnách bylo v Polsku mezi lety 2000 až 2012 poskytnuto na 700 tisíc. Nejčastěji si pak volili úvěrovaní švýcarský frank, který byl i v dobách finanční krize vnímám jako symbol jistoty. Polský zlotý má však mnohem uvolněnější a nestabilnější kurz, takže výkyvy především po roce 2008 způsobovaly mnoha rodinám finanční obtíže. Definitivní ranou do vazu hypoték v cizích měnách pak bylo uvolnění měnového kurzu samotného švýcarského franku v roce 2015, kdy se výše splátky měnily až o desítky procent meziměsíčně, a to především směrem nahoru. Do platební neschopnosti se tak dostávaly stovky tisíc domácností, při tom se jednalo o rodiny, jež by bez započtení rozdílů způsobených pohybem měnového kurzu neměly s řádným splácením jinak obtíže.

V Maďarsku tento problém pojaly za celospolečenský a byl řešen pomocí speciálního zákona, který úvěry na domácí forint převedl dle daného kurzu. V Polsku se dosud nic takového neudálo. Banky tak nyní pečlivě zkoumají potenciální dopady rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie. Dle prvních analýz by případné kompenzace klientů dosahovaly výše až 50 miliard zlotých, tedy takřka 300 miliard korun.

Marginální záležitost

Především kvůli konzervativnímu přístupu k zadlužování je podíl cizoměnových úvěrů na počtu hypoték sjednaných v České republice mizivý. Vyplatí se případně těm, kdo mají příjem přímo v cizí měně a nemusí tak řešit kurzové riziko. V běžné populaci však takových jedinců příliš není. V kritickém období, tedy zejména v první desetiletce nového tisíciletí, kdy se tyto typy úvěrů zdály nejvíce atraktivní kvůli pozitivnímu vývoji měn v regionu, hrály prim při financování bydlení tuzemských domácností spíše stavební spořitelny, které takovéto úvěry vůbec nenabízely. Hypotéky přebraly štafetu nejpopulárnějšího produktu až v závěru finanční krize, kdy se již naopak rizika úvěrů v jiné měně začaly v zemích našich sousedů negativně projevovat. K jejich výraznému prosazení se v Česku tak nikdy nedošlo. Naštěstí.

 

Autor: Vojtěch Hebnar