Miroslava
Napíšte nám
BEZPLATNÉ prepojenie na hypotekárneho špecialistu
Prepojenie so špecialistom
reprezentatívny príklad
Bankovní rada ČNB na svém zasedání dne 22.12.2021 opět překonala očekávání převážné většiny analytiků a odborné veřejnosti. Překvapením není samotné zvýšení úrokových sazeb, ale razance zvyšování, kdy sazby vzrostly rovnou o celý procentní bod. Nejsledovanější dvoutýdenní repo sazba je tedy aktuálně na úrovni 3,75 %, diskontní na 2,75 % a lombardní na 4,75 %.
Dle písemného záznamu z jednání[1] je hlavním důvodem překotného zvyšování sazeb, kdy hodnota repo sazby za pouhého půl roku vzrostla o 3,5 %, obava z mimořádně silných inflačních tlaků. Jejich původcem jsou nadále zejména vysoké ceny komodit a energií a problémy v globálních výrobních řetězcích. Tyto faktory se sice v určité podobě projevují podobně napříč EU, avšak v Česku je dle většiny členů bankovní rady i příliš vysoká tzv. jádrová inflace. Za tou stojí mj. dlouhodobě přehřátý trh práce, tlak na růst mezd a silná poptávka domácností.
Navíc se v tuzemských datech o inflaci oproti jiným státům EU ještě plně neprojevily raketově rostoucí ceny energií. Dle stávající prognózy se tak inflace během prvního čtvrtletí roku 2022 bude pohybovat okolo 7 %.
Zajímavostí je, že prognóza počítá s tím, že na přelomu let 2022 a 2023 by se cenový růst měl vrátit na úroveň dlouhodobého cíle ČNB, tedy ke 2 %.
Konečně se také růst úrokových sazeb projevil na posílení tuzemské měny, což byl jeden z efektů, pomocí nějž chtěli členové bankovní rady tlumit globální nákladové šoky. Až teprve poslední dny roku 2021 koruna prolomila hranici 25 korun za euro.
Posilování kurzu pak nabralo na intenzitě s příchodem roku 2022, k čemuž mj. mohlo pomoci i otevírání nových investorských pozic na počátku roku, které chtějí participovat na úrokovém diferenciálu zejména oproti sazbám v eurozóně. V období od posledního zasedání bankovní rady ČNB do 09.01.2022, tedy za necelé tři týdny, byla koruna vůči euru silnější o více než 60 haléřů.
Otázkou samozřejmě zůstává, co s kurzem provede potenciální dřívější zvýšení sazeb ze strany amerického Fed, protože česká koruna patří mezi měny, které jsou při posilování dolaru odlivem investorů celkem silně zasaženy.
Z úst jednotlivých členů bankovní rady zatím zaznívá, že růst sazeb bude dále pokračovat do úrovní mezi 4 – 5 %, a to zvýšením hned na nejbližším, únorovém zasedání. Zda se bude jednat pro letošní rok o konečné úrovně nebo bude růstový trend pokračovat, bude velmi záležet na vývoji tuzemské i globální ekonomiky a únorových, březnových a dubnových datech.
Každopádně však platí, že ČNB považuje za dlouhodobě rovnovážnou hladinu dvoutýdenní repo sazby mezi 2 – 3 %. Časy takřka nulových sazeb jsou tak zřejmě do příštího hospodářského šoku pryč.
Autor: Vojtěch Hebnar